Zopka, žorka a opézetka, Islám a Matrix aneb financování z projektů v praxi

Nezisková organizace. Název, který sám o sobě mnoho vypovídá, že je to organizace, která není založena za účelem zisku. No to musí být skvělý. A také něco, co vypadá, že by se tu mohly odehrávat dobročinné věci. A ty se u nás skutečně odehrávají, pomáháme lidem s duševním onemocněním a lidem s psychickými problémy. Ty jo, to je super. Hodně z našich služeb je zdarma, což je ještě více super, protože ta představa, že Vám někde umí pomoci, Vy to potřebujete, ale zastaví Vás v dalším konání prázdná peněženka, je fakt děsivá.
No ale - přece jen tu jsou věci, které musí někdo zaplatit - někde se konají programy, za něco se svítí, kupuje se materiál a také se platí pracovníci. Mnoho věcí.
Kde na to všude vzít? V součtu to není málo. Stát dává peníze, ale nedá tolik, kolik je potřeba, asi sám nemá a musí to nějak rozdělit. Tak je nutné se dívat jinde. Dotační tituly, grantové žádosti, žádosti o podporu - to jsou slova, co Google zná už velmi dobře a připadá mi, že při každém spuštění mi říká - zase budeme hledat peníze?:).
Ano, budeme. Anebo budeme hledat zákony, což je další kapitola sama o sobě, možná probereme v jiném blogu.
A tak najdeme finance. Jenže je potřeba o ně požádat. A to dost dobře, abychom je dostali. K tomu máme bezvadný projekťandy, takže něco i dostaneme.
No a máme peníze. Ale většina neřekne - tady máte balíček a užijte si ho, jak potřebujete. Ne ne, k něčemu jste se v žádosti zavázali, tak to chceme taky vidět - říkají ti, co nám ty peníze daly… Logicky, asi bych to taky chtěla.
No a tak jim průběžně hlásíte. Občas i to, že koupíte místo pevného PC spíše notebook (kdyby to náááhodou mělo dopad na charakter projektu…) a říkáte, jak pěkně děláte projekt, který oni částečně zafinancovali. Znovu říkám částečně, protože většinou není dost peněz na celý projekt a musíte hledat další peníze… takže zase, žádost, čekání jestli jo nebo ne a pak znova realizace, vykazování, vyúčtování. A znova, znova a znova.
Abychom tedy mohli pomáhat, musíme tímto vším projít. Je to pečlivá a vytrvalá snaha projekťáků ufinancovat chod organizace a to tak, abychom mohly být větší a pomáhat ještě více. Stojí to ale za to a je to občas i zábava (anebo se i smějeme z nouze, že už nemůžeme, ale kdo ne:)
V tom žije projektovo-finanční oddělení. Slova, která se každému na první pohled můžou zdát úplně divný, se časem stávají běžným slovníkem a někteří z nás se spustí i doma.

"Mamí, v kolik bude večeře?"
"Hmmm, odborně kvalifikovaným odhadem asi za 20 minut"

Takže doma jsme možná trochu za trapný, ale protože jsme z neziskovky, která pomáhá lidem s psychickými problémy, tak nám tu trapnost většina odpustí.

Mějte se a já jdu dělat zorku a žopku v ópézetku a zadávat data do Islámu a Matrixu.
No a potom taky napsat dopis na pojišťovny, ať nám zvednou limity na výkony… ale o tom taky někdy jindy.

Autor:

Mgr. Veronika Vaňousová

Finanční ředitelka